Kaple v Klatovech

Historie

O Křesťanském vrchu se právem mluví jako o místě s dlouhou a bohatou historií. První zmínky o návrší pocházejí totiž již z 16. století. Prapůvodní název tohoto místa zněl Seménkovský a později Křišťanovský nebo Křesťanovský vrch. Své jméno získal po majitelích pozemků, klatovské rodině Křesťanů (Kristianů) z Koldína, která pozemky vlastnila.

V 17. století polnosti koupila klatovská obec. Tehdy na vrchu stála kaple Umučení Páně, která byla pravděpodobně zrušena za Josefa II.

V roce 1859 byla na původním místě postavena nová kaple hojně navštěvovaná především v období církevních svátků. Kaple stála tehdy v polích a po kamenném schodišti k ní vedla cesta od studánky Klatovky lemovaná stromořadím lip. Na začátku 19. století na návrší vznikla křížová cesta. V této době byl charakter místa významně ovlivněn nově založeným lesoparkem. Ten byl určen pro odpočinek a procházky pacientů přilehlé nemocnice založené v roce 1914.

V roce 1986, po více než sto letech, byla kaple zbourána.

Současnost

Křesťanský vrch, místo se silnou atmosférou, v současnosti strádá. Zásahy v moderní historii způsobily celému prostoru nepřehlédnutelné šrámy.
Křížová cesta je násilně ukončena betonovou zdí a na místě původní kaple zůstaly pouze základy.

Jednotlivá zastavení křížové cesty byla obnovena v roce 1990. Malířka Bedřiška Znojemská vytvořila celkem čtrnáct moderních zastavení.
Město Klatovy uspořádalo v roce 2011 architektonický workshop se záměrem navrátit důstojnost zanedbaným místům. Křesťanský vršek byl jedním z několika vybraných lokalit na seznamu. Z workshopu povstal vítězný návrh kaple, jehož autorem je Akad. arch. Jan Šépka. Vzhledem k finanční náročnosti projektu se nicméně městu doposud nepodařilo obnovu kaple zrealizovat. Za tímto účelem vznikl občanský spolek, který by rád podpořil iniciativu města.

Budoucnost

Křesťanský vrch je pozoruhodné místo a zaslouží si obnovení. Nabízí se kapli na původním místě znovu postavit, odstranit betonovou zeď, a tím dát opět smysl celé křížové cestě.
Vzhledem ke složitému vývoji místa i tomu, že ani stav z konce 20. století není původní, architekt navrhl soudobé řešení, podobně jako byla soudobě obnovena křížová cesta.

Navržený tvar přejímá přesně geometrii původní kaple, nicméně je vyabstrahovaný. Výsledná podoba kaple je charakteristická zvoleným materiálem, kterým je průsvitná pryskyřice v lehce jantarové barvě. Díky tomu je zřejmé, že se jedná o moderní stavbu, která se pokouší o dialog mezi tradicí a současností. Barevnost je důležitou součástí celého návrhu, jelikož bude vytvářet neopakovatelnou světelnou atmosféru v interiéru kaple. Tvar vnitřního oltáře v půdorysu přesně kopíruje kruhový závěr stavby, který přechází v pohledu také do kruhu. Do interiéru je umístěno pět řad lavic ze stejného materiálu, jako je celá kaple.
Nová kaple je zamýšlena jako odlitek, stejně jako betonové stavby. Bude nutné vytvořit vnitřní polystyrenové ztracené bednění, které bude odseparované, aby umožnilo snadnou demontáž po zatvrdnutí pryskyřice. Tloušťka stěny celé kaple je plánována od 50 do 100 mm. Vnější strana bednění musí být zhotovena z posuvných dílců, které umožní lít stěnu po menších kusech, zhruba po půl metru, tak aby se pryskyřice dala zpracovat navzdory poměrně rychlému tvrdnutí.

Snahu o navrácení sakrální stavby do prostředí, kde má svůj význam, je možné vnímat v symbolické rovině. Kaple nebo obecně sakrální architektura nemá v naší spotřební společnosti mnoho prostoru. Možná právě proto by stavba kaple byla jakýmsi gestem, které představuje jiné hodnoty, o nichž dnes moc nepřemýšlíme.

Byli jste úspěšně odhlášeni